Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ema nd

 Dobrý den,                                                                              1. 5.2013

 

Emu krmíme Proplanem a přidávám do toho trošku vařeného kuřecího masa (na polévku). Evidentně jí to chutná. Ráno mezi šestou a půl sedmou a večer mezi desátou a jedenáctou se venčíme 15 až 20 min. Dopoledne i odpoledne chodíme na procházky do lesa vždy minimálně 3/4 hod., ale  i více než hodinu. Mimo zahradu je vždy na vodítku. Nemá s tím žádné problémy.

Když něco dělám na zahradě, je u mne, většinou si lehne. Má ale stále vodítko, i když  je položené na zemi a nedržím ho. Mám tak větší jistotu, že bych ji dokázala chytit, kdyby se něčeho lekla, leká se velmi snadno (zejména ji děsí jedoucí auta). Pokud jsem v domě, chodí za mnou z místnosti do místnosti (třeba chce být se mnou v kuchyni, když vařím.) Má pelíšek v pokoji, ale mimo něj ráda lehává na gauči nebo na křeslech, což má také povoleno.

Spát chodíme do ložnice v patře. Tam má také pelíšek. Jakmile se ráno probudím, skočí mi do postele a začne mě radostně olizovat. Ráda se nechá hladit na hlavičce, na zádech i na bříšku a miluje drbání pod krčkem. Nenechá si ale sáhnout na tlapky, takže jí je nemohu utřít. Nejvíc je fixovaná na mě, k ostatním je poměrně zdrženlivější (zejména k mužům). Vnoučata ji ale mohou hladit bez problémů.

Celkem se dá říci ,že udělala veliký pokrok. Úplně bez problémů to stále ještě není. Například odmítá nastoupit do auta. Stojícího se sice nebojí,ale dovnitř nechce, tak ji zatím raději nenutím. Když odjedeme na dvě, tři hodiny a je doma sama, radostně nás vítá, ale zřejmě jí to nijak nestresuje. Také už hárala. Začala (pokud jsem si stačila všimnout)  7.4.

Zdravím Vás       

Mayerová